Z povahy této historické zkušenosti českého měšťanského socialismu vyplývá, že např. starost o běžné denní problémy zaměstnanců továrních provozů a montoven musí být doprovázena sociologickou a právní erudicí, stejně jako kvalitní intelektuální publicistickou produkcí, pokud má levice narušit pravicové „panství“ nad médii a veřejnou sférou a získat na svou stranu ty příslušníky drobných městských elit, kteří dosud považují pravicovou politiku za jedinou racionální a kompetentní.

…

Na symbolické a teoretické rovině však přesto musí dojít k opětovnému „spojení kladiva a pera“, a to napříč levým a progresivním politickým spektrem. Takové spojení může mít potenciál překonat sociální antagonismy, stát se novým typem kolektivní organizace. Může navázat na humanistický étos české meziválečné městské inteligence, a umožnit nám tak uvažovat o levicových tématech jako zakotvených v domácí historické tradici. V tomto smyslu je restituce myšlenkového odkazu českého národního socialismu nevyhnutelná. Máme-li uvažovat o levicových perspektivách budoucnosti, je neméně nutné uvažovat „levicově“ o naší minulosti a identifikovat v našich dějinách ty tradice a momenty, které lze nově zhodnotit pod zorným úhlem demokratické levice, a konfrontovat tak prázdnou rétoriku populistického konzervatismu.

Ondřej Holub: Pod symbolem kladiva a pera. Proč nám dnes chybí český národní socialismus?