Východoevropští reformátoři sice živili – nepochybuji, že mnozí v dobré víře – iluzi rovných podmínek, férové soutěže, ale v momentě, kdy v globální rovině docházelo k obrovské deregulaci a koncentraci kapitálu, byla už jakákoliv „rovná“ soutěž nemyslitelná.

…

A levice, pokud vůbec existovala, tohle všechno podporovala. Úplně rezignovala na aktivní program demokracie, a hlásila se naopak k její nejkonzervativnější, čistě parlamentární formě, navíc v „nedělitelné jednotě“ s tržní ideologií.

Revoluce z roku 1989 tak byla asi jedinou revolucí v dějinách, která nepřinesla nic nového, prostě se přizpůsobila okolnostem.

Petr Kolář v rozhovoru s Klárou Kolářovou